We’ve updated our Terms of Use to reflect our new entity name and address. You can review the changes here.
We’ve updated our Terms of Use. You can review the changes here.

P​ř​esazov​á​ní strejců

by Umbrtka

/
  • Streaming + Download

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality download in MP3, FLAC and more.
    Purchasable with gift card

      $10 USD  or more

     

  • Full Digital Discography

    Get all 22 Umbrtka releases available on Bandcamp and save 40%.

    Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality downloads of Přesazování strejců, Komíny smrti, Hlavní stroj, V dešti mech, Selement, KKW, Spočinutí, Jaro nevidět (EP), and 14 more. , and , .

    Purchasable with gift card

      $69.48 USD or more (40% OFF)

     

1.
Okruh Emil 10:38
(text: Karl) Závody V. I. Lenina pripomínaly nám vždy víc Emila než Stalina Cástka by se vskutku divil, kdyby mezi kocicími hlavami slyšel Bowieho hrát Vesmírnou Odyseu plul s námi Ivo Zarathustra a obcas ženský Dokonalou magii trolejbusu bezstarostní muži vždy pohoršují svojí bezstarostností a kricí rozkoší aby zakryli stud za svoji výjimecnost Na sladký hranol motoristé hledí a Mojžíšovi potomci závidí Skokem pres cerné kaluže sobe dokazujeme, co jsme za muže Závody V. I. Lenina pripomínají mám Emila, ne Stalina Kotníky na pražcích nelení, blíží se tajemné stavení Na hrazde se prádlo vymení, nastává chvíle sblížení Ze škáry kaštany raší a z okénka síme se snáší Na výzvu povstávají výhybky na chvilicku zrízencum rozšlapat žrádlo pro babicku Police, jo? Gambrinus není nápojem prokletých básníku Je to stále tatáž legie? Ta sebranka, co holduje alkoholu? Ale jo. Vypitá Mary to ví. Jestli žije Odysea pokracuje Stromolezec bez Starosti majestátne plandá a potom se spláchne do tajemné ríše Z šedé do zelené, mezi bukvice a zpet Tam, kde to zacíná, tam to i koncí Pres pražce života s debilními rozestupy Se strašne debilními rozestupy Závody V. I. Lenina již nepripomínají Emila A snad ani toho Stalina Umbrtka je navždy v nás Nikdy se to nezmení Nesmrtelný špíny hlas Prachmatické umení
2.
(text: Strastinen) autem jede z mesta v les vzadu vercajk vpredu pleš vztycený neklidný na streše pozdravit dedu dát si s ním pivo ale… necekal vše tak strašné tázán je a je mu nabízena práce prijde fotka prastarého mechanismu starých casu cerných vlasu a on není mnich detailní filigrán poblíž centra mechanismu vše volá po oprave i umbrtka to ví ale neumel by to rozkrokový mechanik samorostlý básník kovu demontuje drobné nedostatky na kráse jakési sovy pritom sám zmení se v hovado predtím skvelej chlap ale bum bác prežene to a pretáhne a je to v prdeli v hospode to ješte bylo dobrý prastarý mechanismus toho orloje ten mechanik umí hodne hasák imbusák ale nejdrív pestí pak to reže flexou sepnutí ne a ne povolit umrít by mohl i bez toho ale pak tam do orloje vletel pták to by pres pocítac nešlo a nikdo by to nechtel rozkrokový mechanik zesmešnil lásku i pohlavní styk ve jménu pána umbrtky mechanik rozkrokový vládne svou vulí náradím slovy ve jménu pána umbrtky rozkrokový mechanik demontuje lidské vazby a hmotné statky ve jménu umbrtky pána obrovská vule mu byla dána delá do rána
3.
(text: Well) Jsou tu jisté rovnováhy, které tiše vyžaduje mesto. Jistý pocet návetrných rohu promocených na cihlové previsy. Jistý pocet zvestovaných bohu. Je však jedno: ten, a nebo kterýsi. Jistá výše mezd a mest a stropu drážních dvoran. Objem octa v obkladech a gramáž cukru do ran. Jisté kvóty druhých dcer a korenících kvilu. Jistý podíl Slováku, co nezabudli… Také, bratre, jistý pocet strejcu. Nemáme-li stát se jimi v kolobehu šmelcu, treba mestu predložit své adekvátní dubly. Šimony a Matouše svých Spenceru a Hillu. Presazovat cizí strejce do Plzne. V nálevne levné, kde vonný tesil urina barví chmurne jak bordó vikáru tvár… Naprimme slechy. Napoví ryk o stárí zurivých kodéru odéru: silur, devon ci ordovik. Bujný strejc vynáší ve zlitém rubáši carovnou nádobou rozsudky nad dobou, kdy z vule komorích priplují po morích zlodeji zvyklostí, kterí lva vykostí, rytmové otresní slavíka vytesní, lan bílých postelí Othello otelí –– Ortely osloví slovutné osloví výcepní madrasy vecerní nadrasy. Tento strejc v Plzni se neztratí. Jak strejce lapit? Bratre, klid. Koupíme nákladák a z frcu cpící barokem dubovou zpovednici. Macatou boudu, žádnou balzu. Nastraž ji bokem nekam k hajzlum, a do ní lák a smírení. Stací lžíci. Jak tam chlap vleze, vzkypí a zavoní bezmezný sten. Naložíš strejce ve zpovednici. Na korbe upevníš remenem. Už bude náš a už nebude odsud. Ridme a ritme se do spásy. Bude svuj, abychom smeli být jiní. Po ceste do Plzne vykvasí. Bude to náramný náhradní osud. Sliny se sbíhají v korytu. Koncící ríjen bez bubáku z dýní: z brukve nám vydlabal banditu. Škrabot zní rozbreskem do Borských polí. Holí se hlemýždi kosmatí. Tady ho vypust a pobídni holí. Jdi a bydli tu, zavelíš. Pujde a zahnácá prahy a stoly bytu a jídelen u trati. A to je pecet. A to je mríž. Nikdy, nikdy se nevrátí… Šidí nás však rovnováhy, které tiše vyžaduje mesto. Calamáda není jenom zelí. Vyvíjíme pyšné snahy, abychom se strejci stávat nemuseli. Než se jimi staneme i presto.
4.
(text: Morbivod) Jsou preplneni vlakem Vlácnost jim tece z hadru A jedou na drezíne železnicní údržbári Vytéká z jejich plánu Zemitý maz a ropa V bezdomoveckém stanu Nedaleko Radbuzy Tvrdé pesti pracovníku Laskajících soustruhy A život tlustých prodavacek Milujících soudruhy Dynamický rozvoj Umení v našich skladbách Otázky prachmatismu Lanových bagru síla dravá Dlouhý kurs našich dejin A skart-zvradlanská kázen Vedení myšlenek na boha Norí se v olejovou lázen Ivo Krátký hledí na trídu ucnu A oni s úctou režou kolejnici Mistr Štekl jim to dal za trest Vcera správne nevytreli dílnu Ucni ve skríních mají vylepeného mistra Prachmatismu ohen jim dává vnitrní žár A v umývárne za dílnou se obcas zdržují Po skoncení praktického výcviku
5.
(text: Strastinen) s mecem v ruce budu bránit perlu noci cernou v trolejbuse na novou hospodu mojžíš jede v moskvici paskuci taky v moskvici a za nima na pádle drážní páže zaskucí páže jede na pádle ve zkoseném podkroví pak dostane pádla privonet pavel si cuchne taky pážete pak jeho žena osloví: bav me, nudím se, chci se smát a ty obrazy dej pryc pripomínají to pádlo v tvé prdeli tyc jezdilo páže vlakem jezdit do plzne na pádle ožralé pili jsme dobré pivo leccos rozkopali krásky velebili, servírky elastické na sádle kéž by páže slunce zase prijelo myslivce v ruce, pod nosem sumce bic na krku retízek zlatý, klíc ci snad kríž posmívá se ondrovi na skleneném penisu posmívá se pišlovi že prdel ani nemá jdou nohy rovnou ze zad a v byte bordel a smrad zmuchlané ubrousky všude jinak nikdá nebude tu cernošku perlu noci v noci mezi továrny vedu já pak tam vedu bulharku pak tam vedu slovenku mezi koleje a komíny vybalím komínový salám a pak tam v brece klecím sám tam kde mojžíš jezdívá ve svém modrém moskvici tam kde pádlo s láskou hnedou pluje zanorí se páže zaskucí, pavel usmeje se luky pritlací paskuci taky v moskvici s dokturkem buclatým, všechno vím mnoho let po svatbe, bavíme se vo sraní na okruhu s pánama budem rvát možná zas neco rozsekáme a nakonec z lásky jeden zub druhému navzájem vyvikláme nejdrív ten ondrovo vlcí
6.
(text: Morbivod) Nepohodlné obcany potreba je strašiti Prípadne rovnou v vezení zabíjeti Umbrtka je pohodlný V noci v dolním patre dilatacní práce Zní jako kdyby nekdo trískal tycí do ocelových konstrukcí šroubáren Nebo do nepohodlných Pancérové dvere jsou ústa pana Umbrtky Nepohodlné obcany potreba je strašiti Prípadne rovnou v vezení zabíjeti Umbrtka je pohodlný Potrebujeme nové slévárny Nejstarší elektro pec v Cechách Ta se odpichuje rucne Vsádka šrotu do pece Nejlepší zvuk na svete Zajíždí do toho elektrody Bzucivá rezonance Esence industriálního zla Všude kovový prach Krása Kontidrátová trat Nepohodlné obcany potreba je strašiti Prípadne rovnou v vezení zabíjeti Umbrtka je pohodlný
7.
Parovod 07:02
(text: Well) drze vzýváš mobilitu, leže pritom na briše já projíždím vsede skrze bolševník a cypriše ve své pýše nanejvýše drandíš vodní kvákaly já nadnášen pláty plechu, jež k nepleše zlákaly zatímco si medíš, jedu, osedlal jsem parovod svištím svými zámestími po spojnici šedých kót urychlí mne besnou pécí roztláceci vychrtlí vlídné spáry žírných skládek, vrší, kde i vichr tlí vlásecnice vukol cáru válci jehned vykvetou halda hrube barví brízy stredojemnou paletou míjím bludný ukazatel, nesoumerne bujný blín tu je velín plevelu, jejž krátce zveme plevelín z tlampace se cosi line, spíš pud nežli hlas silou svlacce obkrocmému obepíná vaz nenech se z tras setrásati mocí šalebnou rit se strelnou nocí rid se skelnou tmou ve stínu pod parovodem modem pudní pomoci smenují si kusá data reciprocí prvoci tak i já ti štedre radím (nejsme prece lakomci) kudy vyjet, chceš-li videt syžet vecí na konci pak též uzrí kolotat, kdo duchovne se zajezdí ve stínu nad parovodem divná nová souhvezdí pavouk, jemuž ožil kríž, a ted se štítí sítí harakiri, které jehla marne páchá nití prsty vdekem utržené, dan za delbuch práce ty a další konstelace vírí krivolace jak podélne popraskané betonové schody vedou život nanecisto šitý z jedné vody ze záhvezdných prázden jímá srdce hruzu bezmernou kosmožravá jáma mává v cernu cernou lucernou kometární permachvosty zlá vize dá zvadle tát za poslední konecnou však ceká tichý majestát za netecnou tocnou náhle obejme mne mlcení toho, jenž je navždy v nás, a nikdy se to nezmení „Bodá mne lítost pri vedomí, jak málo z mých bližních tyto dary prijme. Pritom jsou tak blízko! Už támhle, jak zacínají domy, tam, jak se strídají siluety v plastových oknech, dívky úhledné jak slogany práve pomlouvají svoje Milany a Bohdany a v peleších nacichlých kulmami a gumami sdílejí prekladové clánky o chuti umami. A stací jim to! Pijí dezinfekci z posiloven! Co se stalo s jejich dušemi, že nežízní po duchu? Tají jim to osud, nebo sami sobe tají, že Buh je tady s námi – tady na okraji?“
8.
Jinovatka 08:32
(text: Well) lámou se pode mnou stébla skelného drátu z technologické lávky vidím tělo ve vodě slunce hoří jako rukopis na křehkém poli straky pověřené správou náspů se probouzejí rovnou v uniformách sirény ve vaťácích v kovovém límci nátisk meluzín možná bych měl právě teď někde nechybět slunce mi po zemi dolévá panáky od obou nohou i když je skáču jsem přízemní stínem snad vyšší o chvíle kdy jsi mne opatroval ale v žádném z těch pater nemám kam bych se schoval pane k čemu ta žárovka do žaláre když sama mříž je skuta z odřezků tvojí záře zdali to víš zda za tebe vím je to mimoděk ale tu máš pane vem si můj vděk co já s ním ostatně miluji tě umbrtko dej mi svou sílu své špatné verše jsem tvými ústy s oslíma ušima v kulichu hořkosti hořím míhám se městem bagr s filigránskou krustou promrzlého bahna couvá svým kouřem a do toho to světlo kdybych nemusel umřít díval bych se celé dny a v noci spal pily se řetězí ulice se zříkají stromů které jim daly jména došlo i na krky popravčích pařezů kdo za to může jámami po černých lustrech jsou cítit haly podzemní práce katakombinát jinojatka ze sondážního vrtu pije pes jsem pane po tobě zřídlem ale po kom jsem unavený strojek slunce se vydává z posledních jinowattů než vzplane jinovatra můžu se vypsat z podoby ale listy jsou bílé odnáším dřevo z benzínové pumpy podél betonové strouhy labutě řídí náklaďáky ve strnulém náletu stojí dědek celý z tepláků a karmínových skvrn má povědomé oči ostré hrabičky myslel jsem že tu chce něco ukrást nebo spálit ale prý prišel kompostovat mosty
9.
(text: Morbivod) Nad bránou továrny zárí stríbrné U Všech sedm dní je všedních, všech sedm dní prší Budík zvoní ve ctyri Plzen ztrácí komíny a šed a špínu, a to je ksindl Výjimecne nekteré zmeny jsou i k lepšímu Ale stejne je to ksindl Protože jsou to zmeny A zmeny jsou vždycky ksindl a bazmek Musí se ráno do práce do kovodelné výroby Skrz starou vrátnici a dedka v ní Buh je v zácviku na rízení skrejpru Ve výrobní hale, kde prach leží od šedesátých let Skrejpr je dobrý na úpravu terénu Skrejpr je vhodný na zabíjení sprejeru
10.
(text: Strastinen/Well) houby vyvážené z lesa v kocárku pederasté okukují naše deti a my s nima pijem vraždíme delníky a vypalujem hospody v plzni a praze v maskách z mechanického pomerance vyskakujem z drakkaru rychlých lodí z jasanu s drací hlavou na vlnách jezu pod mcdonaldem ve kterém sedí zdenek s anežkou naivní piano beztak plánuju a ve spojení s tou nevinnou klucicinou manowar by bylo úplne opojne hravý a budeme kreslit krídou na chodníku u fabriky a skákat panáka v intogloryride kožešinách ve svetrech co vypadají jako kroužkový košile bendovku projedem na tríkolkách do kmp vstoupíme v plavkách montybar poctíme v kravatách pojedem na transplzenský okruh autem na pumpách pojíme muffiny a becherovku budem pít z plastových hrnecku brckem ze špinavého okna auta budeme lejt moc a mísit hudebne depeche mode a motorhead melvins s robertem krestanem a vožralí v podzimní aleji budeme hrát kaštanovou válku strcíme ondrovi do prdele jeho vlastní brejle nebo moje a jeho do mé a budeme strkat holkám spadaný listí za tricka a nahrávat si jejich pištení diktafonem v pocítaci to zpomalíme, aby to znelo jako zpev velryb a budeme to v nonstopu pouštet dedkum starejm harpunárum a marek nám prijde ríct že se asi zamiloval do nejaký mladý katolicky a rozdá nám svatební pozvánky budeme pretahovat kondomy pres komíny škodových závodu, aby neco nechytly a budeme je nežne hladit, aby ješte dlouho stály pojedeme vlakem do boha i na pivo pujdem zlití krajinou mlcky ve spáleným porící si v pujcovne mestských hadru obleceme dready a vystoupíme tam pod falešným jménem jako mladá punková kapela, všichni nám uverí, že je nám trináct, ondrovi patnáct, po koncertu dostaneme pres hubu a nenalejou nám a pozdravuje te radek taky ho zdravím, pronajmeme sokolovny a pojedeme turné s projektem hitlerjóga budeme se smát malým policajtum co se jim pomalu zvedá pravice budeme dráždit psy tím, že budeme rvát psem v pavlacáku u teplárny si pronajmeme byt nebo patro a budeme tam poslouchat landser a ortel, ale také black sabbath, po tejdnu tam prineseme kvetiny našim ženám a s detma pujdem do hrackáren a pomalu se budem promenovat v dedky moci budem volit prezidenta kohoutem a kohouta prezidentem a pak ho zastrelíme prakem, peckou ze švestky do oka ty krabe to je krása a už šlus, at ta skladba nemá deset minut, ale i kdyby mela, nekdo v mexiku napíše na internet recenzi, že je to interesting a taky že je.

about

credits

released February 22, 2022

license

all rights reserved

tags

about

Umbrtka Plzen, Czech Republic

Loud and inept noises since 2000.

contact / help

Contact Umbrtka

Streaming and
Download help

Report this album or account

If you like Umbrtka, you may also like: